Monarch!, Mer Morte, down-tempo, 2008, Throne Records, Francie, www.myspace.com/monarchuberallesMonarch! jsou z Francie, jsou tři a od roku 2005 vydávají extrémně pomalý doom ohlodaný na sludge. Mají hned několik poznávacích znamení. Nikdo z kapely nevypadá jako metalový šampón. Za mikrofonem mají pěknou holku. Emilie střídá terorizující řev s éterickým čistým vokálem. Grafika je jako od dvanáctileté satanistky. Hudba spočívá ve sladěných erupcích bicích, kytary a basy a následného nekonečného feedbacku. Ekvivalent hromu do sněhové vánice. Žádný umělohmotný ambient ani samply. Jen kytara, basa, bubny a hlas prohnaný přes ozvěnu. Každý tento faktor a jejich vzájemná kombinace je přesně to, proč je mám rád.
Mer Morte je jedna skladba rozdělená na dvě strany desky. Celá první strana je předehra, jednoduchost hudby Monarch! dovedená do extrému. Zvuk, feedback a vzdálený hlas Emilie, spíš náznak než zpěv. Slyšíte mrazivě vábivou sirénu, ale je schovaná někde v mlze. Druhá strana pak naopak hned od začátku graduje, mezi erupcemi zvuku se zkracuje interval a Emilie pomalu, ale vší silou vykřikuje slova textu. Dlouhý konec už opět odeznívá ve stylu první strany, jen šepotu a polozpěvu je víc.
U extrémního down-tempa se těžko hodnotí kvalita. Je mi úplně jedno, že technicky to není hudba. (Na druhou stranu, pamatovat si tempo, nástup gradující frekvence a strukturu u minimalizmu roztahaného na čtyřicet minut nebude jen tak). Mer Morte je zřejmě jejich nejklidnější věc, skoro jde spíš o rytmický kytarový ambient, než o sludge (jako hráli na skvělém eponymním 2xCD) a má nejblíž k nařčení z toho, že jde jen o prázdnou zvukovou vatu. Přesto mě to baví. Mer Morte neterorizuje, neděsí, nezraňuje. Má specifickou atmosféru a zvuk, ve kterém se rád nechám topit. Okultní, na feedbacku postavený chill-out, který zcela vyplňuje prostor.
Varování: Throne Records trvá asi čtyři měsíce dostat zaplacenou desku z Francie sem. Doporučení: předně zkuste kontaktovat Doomentia Records. Plakát uvnitř je příjemný bonus.
