Depressor hrají skvělý mix starého crustu, death metalu a industriálu. Jako když se crust srazí s Godflesh. Na to, jak hrají dlouho a dobře jsou tito Američani nepochopitelně neznámí. Přitom jde o jednu z nejtěžších kapel, které jsem slyšel. Crustová přímočarost ve spojení s industriální rytmikou a hrubými vokály vytváří efekt kladiva drtícího vše v cestě. Názvy skladeb jako Victimizer, Decimator, Mammoth nebo War Hammer přesně dokreslují hudbu. Tohle je můj rip kazety, kterou jsem zřejmě v posledním exempláři koupil od kapely (společně se dvěma 2xEP Book of the Dead, dvěma sedmipalcovými splity s Agathocles a trikem za zhruba 1 000 Kč, včetně pošty). Obsahuje vše, co vydali jako demo nebo split EP. Vedle hudby je třeba vyzdvihnout i texty, které mi v mnoha případech mluví z duše. Ačkoli protiválečné, proticírkevní a veganské texty nejsou zrovna vzácností, Depressor věřím každou větu. Nadšený jsem pak z textů zaměřených na stádnost a zkratkovité závěry hardcore scény (Wake Up, Shit Sandwiches, Class War). Dalším tématem jim vlastním je pak okultismus, ten se ale na kazetě nijak zvlášť neprojevuje. O to větší dostal prostor na Book of the Dead, což je mimojiné bezpochyby nejkrásněji udělané EP, které mám. Depressor je pro jednou kapela, proti které nemám nejmenších výhrad, co do hudby, ideologie nebo osobního jednání. Snad brzy by měli vydávat nové EP na Tankcrimes Records.Na internetu je jinak k nalezení rip CD pod názvem Symbols, což je užší výběr stejných věcí jako na této kazetě – podle slov kapely náhodně poskládané věci, aby měli co nabídnout i lidem bez gramofonu a magnetofonu (CD má třináct skladeb, kazeta třicet dva).
