7. května 2012
Matar Dolores je duo z Itálie, Concern je Gordon Ashworth z US a společné turné je letmo zavedlo i do sklepní K4. Koncert by mohl být ještě komornější, jedině kdyby nepřišel vůbec nikdo - takto se v průběhu večera počet návštěvníků zdvojnásobil příchodem tří nově příchozích. To mělo nicméně za následek velmi příjemnou, až rodinnou atmosféru, která vedle společných slivovicí vyústila do mého podílení se na nazpívání narozeninového blahopřání pro přítelkyni Gordona. Tímto bych se jí rád omluvil. Pro pořadatele to není zrovna ideální konstelace, ale já měl pro sebe celou pohovku hned vedle pódia a nemohl si stěžovat.
Nikdo jsme přesně nevěděli, co od Matar Dolores čekat. Konsensus očekávání se ustálil na výplachu hlukem, místo kterého ale Italové v průběhu asi dvaceti minut svého vystoupení poskládali zvukovou koláž ve stylu musique concrète (do jaké míry je zvuková koláž synonymem pro musique concrète?) založenou na field recordings.Víc po mě nechtějte.
Concern je již osmiletým projektem, který měl právě tímto turné uzavřít svoji existenci. Jednotlivé desky Concernu se pohybují mezi kolážemi, drone a ambientem s širokým využíváním vysamplovaných akustických nástrojů a jejich smyček. Napřiklad poslední deska Misfortune, která vyšla přesně týden před pražským koncertem, je celá založená na využití specifického druhu harfy (15 string box-harp/lap harp). Na netemný ambient jsem si vytvořil dvě kritéria. Má smysl poslouchat tohle, když bych mohl poslouchat Grouper? A měl bych chuť se zúčastnit několika hodinové produkce? (Ultimátní ambientní zážitek pro mě byl Circular Veil na letošním berlínském CTM festivalu, což bylo sedmihodinové vystoupení Grouper společně s Jefre Cantu-Ledesmou.) Hodnotit Concern po jednom poslechu nemá smysl, ale odnesl jsem si pocit, že bych se nebránil strávit v jeho zvuku výrazně delší dobu. A několik desek.
Večer s koncem produkce neskončil. Vedle zmíněného narozeninového přání spočíval následující program v nočním turismu po stopách Vontů, prohlídky černé siluety zhasnutého hradu a závěrem na Stalinovi, kde nám společnost dělal letenský samorost s tetováním motýlka na krku, kariérou se šesti lety v komunistickém lágru a chrčícím rádiem, které do několika metrů vzdálenosti šířilo skřípavý industrial noise, ze kterého se k mému překvapení po snížení vzdálenosti stala Anna K. Na mikině měl Che Guevaru a na rozloučení nám mocně zahajloval. Jak často vidíte hajlovat někoho s Che na mikině? Jak často vidíte mikinu s Che na někom, koho zavřeli komunisti?
Gordon je mimo jiné aktivní jako hlukové Oscillating Innards a na podzim by se měl do Prahy vrátit, prý se svojí death metalovou kapelou. To by teoreticky mohli být Vile Horrendous Aerial Bombardment, což je zdá se noisecore jako prase. Je na co se těšit.
Doplnění (11. června): Death metal, o kterém Gordon mluvil, je Knelt Rote. Turné zatím není přesně naplánované, ale bude se točit okolo berlínského festivalu Nuclear War Now!, kde Knelt Rote hrají 9. listopadu. S Vile Horrendous Aerial Bombardment chystá vydat první desku do konce roku.
Matar Dolores je duo z Itálie, Concern je Gordon Ashworth z US a společné turné je letmo zavedlo i do sklepní K4. Koncert by mohl být ještě komornější, jedině kdyby nepřišel vůbec nikdo - takto se v průběhu večera počet návštěvníků zdvojnásobil příchodem tří nově příchozích. To mělo nicméně za následek velmi příjemnou, až rodinnou atmosféru, která vedle společných slivovicí vyústila do mého podílení se na nazpívání narozeninového blahopřání pro přítelkyni Gordona. Tímto bych se jí rád omluvil. Pro pořadatele to není zrovna ideální konstelace, ale já měl pro sebe celou pohovku hned vedle pódia a nemohl si stěžovat.
Nikdo jsme přesně nevěděli, co od Matar Dolores čekat. Konsensus očekávání se ustálil na výplachu hlukem, místo kterého ale Italové v průběhu asi dvaceti minut svého vystoupení poskládali zvukovou koláž ve stylu musique concrète (do jaké míry je zvuková koláž synonymem pro musique concrète?) založenou na field recordings.Víc po mě nechtějte.
Concern je již osmiletým projektem, který měl právě tímto turné uzavřít svoji existenci. Jednotlivé desky Concernu se pohybují mezi kolážemi, drone a ambientem s širokým využíváním vysamplovaných akustických nástrojů a jejich smyček. Napřiklad poslední deska Misfortune, která vyšla přesně týden před pražským koncertem, je celá založená na využití specifického druhu harfy (15 string box-harp/lap harp). Na netemný ambient jsem si vytvořil dvě kritéria. Má smysl poslouchat tohle, když bych mohl poslouchat Grouper? A měl bych chuť se zúčastnit několika hodinové produkce? (Ultimátní ambientní zážitek pro mě byl Circular Veil na letošním berlínském CTM festivalu, což bylo sedmihodinové vystoupení Grouper společně s Jefre Cantu-Ledesmou.) Hodnotit Concern po jednom poslechu nemá smysl, ale odnesl jsem si pocit, že bych se nebránil strávit v jeho zvuku výrazně delší dobu. A několik desek.
Večer s koncem produkce neskončil. Vedle zmíněného narozeninového přání spočíval následující program v nočním turismu po stopách Vontů, prohlídky černé siluety zhasnutého hradu a závěrem na Stalinovi, kde nám společnost dělal letenský samorost s tetováním motýlka na krku, kariérou se šesti lety v komunistickém lágru a chrčícím rádiem, které do několika metrů vzdálenosti šířilo skřípavý industrial noise, ze kterého se k mému překvapení po snížení vzdálenosti stala Anna K. Na mikině měl Che Guevaru a na rozloučení nám mocně zahajloval. Jak často vidíte hajlovat někoho s Che na mikině? Jak často vidíte mikinu s Che na někom, koho zavřeli komunisti?
Gordon je mimo jiné aktivní jako hlukové Oscillating Innards a na podzim by se měl do Prahy vrátit, prý se svojí death metalovou kapelou. To by teoreticky mohli být Vile Horrendous Aerial Bombardment, což je zdá se noisecore jako prase. Je na co se těšit.
Doplnění (11. června): Death metal, o kterém Gordon mluvil, je Knelt Rote. Turné zatím není přesně naplánované, ale bude se točit okolo berlínského festivalu Nuclear War Now!, kde Knelt Rote hrají 9. listopadu. S Vile Horrendous Aerial Bombardment chystá vydat první desku do konce roku.
