Pig Destroyer jsou grindcorem tak nějak ve své vlastní lize. Nepatří mezi oldschool grindcore ani mezi moderní gore porn groove grindy, a přes spalující grindcore nasazení jsou pořád někde na dohled metalu. Možná něco jako kdysi Assück. Třeba Phantom Limb mi přijde (nebo minimálně v době, kdy jsem o desce psal přišla) jako ultimátní kolize grindcore a Slayer. Což mi sedí (nebo minimálně tehdy sedělo). Navíc nejen že mají texty, ale mají texty, které stojí zato si i přečíst. Zvláště pokud se chcete podívat do supertísnivého světa amerických náctiletých otloukánků stalkujících královny plesů s brutálním vyústěním. Zobecnil bych to na textovou tématiku starého amerického death metalu vsazeného do reálnějšího prostředí na úrovni makabrózní poezie.
Vedle toho vždycky trochu koketovali i se zpomalením. Třeba na Prowler in the Yard je několik věcí, kde grindcore nekoliduje se Slayer, ale s Black Sabbath. Tahle tendence vyvrcholila na bonusovém DVD (kvůli 5.1 surround zvuku) k desce Terrifyer nazvaném Natasha. Natasha je jedna třiceti osmi minutová sludge skladba o vraždě ze zhrzené lásky a sežrání vypravěče a pachatele obětí vrostlou v a sroslou s místem, kde ji nechal. Třicet osm minut je hodně. Osobně nejsem fanda nesoudně dlouhých skladeb. Nicméně na youtube existuje tohle video se sedmiminutovým Natashiným výstřihem odehraným na pozadí příběhu ze střední jihokorejské školy o problémové holce, klukovi, co se do ní zamiluje, a násilných konfliktů s jejím starým gangem. Video je natočeno reálně a syrově na vysoké úrovni jihokorejských filmů (v posledních dejme tomu deseti letech od tam přišla spousta perfektních filmů, třeba Oldboy a Sympathy for Lady Vengeance nebo starší věci od Kim Ki-duka patří mezi mé top filmy vůbec). Podle komentáře na YT jde o video k nějakého korejskému popu (kdyby tak takhle vypadaly všechny popové klipy) a je natolik dobré, že mám pocit, jako bych koukal na plnohodnotný film vměstnaný do sedmi minut. Ačkoli dějově nemá s Natashovu nic společného (s trochou fantazie by vlastně mohl být jejím prequelem), fungují dohromady perfektně. Klip je výrazně lepší, než metalová videa bývají a Natasha mu dává obludně mrazivou atmosféru s až hmatatelnou hrozbou tragédie, z čehož vychází jeden z mých nejoblíbenějších klipů.
Post je přes stáří videa i skladby (2004) skoro aktuální proto, že Pig Destroyer přijedou na Brutal Assault. Byla by velká chyba mít Brutal Assault zažitý jen jako sjezd ožralých důkazů evoluce. Samozřejmě tam takové potkáte. S postupujícím časem stráveným na místě se pak zdá, že někteří návštěvníci mají opice za ještě hodně nedávné předky a možná je stále potkávají na rodinných slavnostech. Na druhou stranu, Brutal Assault nabízí kouzelnou směs všemožného metalu a příbuzných stylů, kterou mezi festivaly budete hledat s obtížemi, a to i ze světového hlediska. A mají perfektní stan s téměř nonstop horory, kde se člověk může najíst, schovat před sluncem, deštěm a kde trávím zhruba stejně času jako na kapelách. Hlavně ale na soupisce kapel tradičně figuruje jméno, kvůli kterému má cenu tam jet, i kdyby zbytek festivalu tvořila vata našlehaná z kytarových sól, džínových vest a piva (někdy je i tohle fajn). Jel jsem tam kvůli Neurosis (a po většinu festivalu se bavil rozpoznáváním lidí, kteří tam byli jen kvůli nim), jel jsem tam kvůli Ulver. Loni mi taková kapela na soupisce chyběla, zato letos mě tam vedle Pig Destroyer silně táhnou ještě Ministry a Godflesh, s Crowbar jako bonusem. A extrémně mě baví představa, že Pig Destroyer zahrají Natashu. Celou.
