19. května 2012, Budapešť
V Budapešti jsem byl kvůli Solaris. Frost hrál ve čtvrtek, v Budapešti jsem zůstal až do neděle. Moc jsem nespal, přes den dělal turistu, v noci objevoval místní bary, před odjezdem usnul při balení kufru, přejel zastávku tramvaje na nádraží - kdyby kolem mě byly nápisy v ewokštině, rozumněl bych stejně - a zmeškal vlak asi o pět minut a díky schopnosti mých spolunávštěvníků Budapeště plánovat jsem viděl koncert Marii Minervy.
První hrála místní kapela Mayberian Sanskülotts, což byl příjemný mix písničkářství, maďarského folku a jemných tónů post-rocku s roztomilou frotnwomankou (jak to říct česky?). Vystoupení zahrnovalo mimo jiné bubnování na sádrovou ovci a euforickou cover verzi Born Slippy.
Maria byla výrazně hlučnější, a to jak ve srovnání s předkapelou, tak ve srovnání s tím, co bych čekal na základě toho, co najdete na youtube mezi prvními odkazy. Vezměte syňtákové retro a zasněný vokál, jako uslyšíte z její studiové produkce, zhlučněte a rozskřípejte to, přidejte promítání smyček osmdesátkových/raně devádesátkových videoklipů a starých filmů a estetiku barev a projevu jako z Burtonovy Mrtvé nevěsty. Funguje to.
V Budapešti jsem byl kvůli Solaris. Frost hrál ve čtvrtek, v Budapešti jsem zůstal až do neděle. Moc jsem nespal, přes den dělal turistu, v noci objevoval místní bary, před odjezdem usnul při balení kufru, přejel zastávku tramvaje na nádraží - kdyby kolem mě byly nápisy v ewokštině, rozumněl bych stejně - a zmeškal vlak asi o pět minut a díky schopnosti mých spolunávštěvníků Budapeště plánovat jsem viděl koncert Marii Minervy.
První hrála místní kapela Mayberian Sanskülotts, což byl příjemný mix písničkářství, maďarského folku a jemných tónů post-rocku s roztomilou frotnwomankou (jak to říct česky?). Vystoupení zahrnovalo mimo jiné bubnování na sádrovou ovci a euforickou cover verzi Born Slippy.
Maria byla výrazně hlučnější, a to jak ve srovnání s předkapelou, tak ve srovnání s tím, co bych čekal na základě toho, co najdete na youtube mezi prvními odkazy. Vezměte syňtákové retro a zasněný vokál, jako uslyšíte z její studiové produkce, zhlučněte a rozskřípejte to, přidejte promítání smyček osmdesátkových/raně devádesátkových videoklipů a starých filmů a estetiku barev a projevu jako z Burtonovy Mrtvé nevěsty. Funguje to.
