A2+ a Jednota: French Experimental Sunday v Punctu

3. června 2016, https://www.facebook.com/events/440340033058855/, (Union Électrique), (Horst Du Noch), Urge, Zad Kokar a NW "RIR1009".

(Mac of Mad), Sheeva Yoga a Melt Banana v Underdog's

12. října 2017, https://www.facebook.com/events/493318417668110/

UTOPENÝ V BAHNĚ A.K.A. THIS IS SLUDGE

Se sludgem je vždycky potíž. Obecná shoda je, že vznikl nejspíš tak, že se zpomalil punk. Jak už jsem psal v reportu z Earth, byly u toho nejspíš Black Flag, Flipper a Melvins. Nicméně hardcore punkový sludge je spíš popelka, mnohem častěji sludge sousedí a překrývá se se stonerem nebo doom metalem.

Kapitola sama pro sebe je vztah sludge a post-metalu. Většina post-metalových kapel má více či méně taky něco společného s hardcorem, ale oproti sludge má post-metal většinou styčné plochy s post-rockem nebo progresivním metalem. Vzhledem k nevyjasněnosti post žánrů se zkoušely termíny jako atmosférický sludge, což je ale hrozná blbost. Sludge je bahno – hnusné, smrdí a pomalu vás stáhne pod hladinu. Zbyde vám jenom bezmoc.

Podle mě platí, že nikdo nehraje sludge líp, než hardcore punkové / power violence kapely. Ten přímočarý přístup a nevyjasněná, nedogmatická image mi vyhovují nejvíc. Navíc jsou to kapely, které dokáží zahrát sludge i pod tři minuty. Nicméně snad až mimo staré sedmipalce Corrupted téměř neexistují alba, která by byla celá poskládána z krátkých sludge skladeb.

Endless Blockade byla nejlepší power violence kapela mimo první vlnu žánru, společně s California Love. A jediný okultní power violence, který znám. Dneska hrají ve skoro stejném složení pod jménem Column of Heaven, ale není to ono. O California Love už jsem psal, je to hudební ekvivalent nenávisti. Japonští Corrupted byli nejlepší sludge kapela všech dob. Taky nejtvrdší. Ještě hrají, ale po posledním albu v jiném stylu oznámil zpěvák odchod, takže je lepší už asi nic neočekávat. Z nějakého důvodu měli texty ve španělštině, Estar En Visperas De Ultima pěkně v kostce shrnuje jejich různé polohy. Crossed Out a Man Is The Bastard jsou power violence kapely ze staré školy, Excruciating Terror je legendární grindcore a Warcollapse ultimátní crust. (Janne z Warcollapse má vedle toho projekt Siebensünden, což je blíž na kost ohlodanému doom metalu s vokálem jako od čarodějnice s polámanými hnáty.) Závěrečná Dystopia je žánrový oříšek. Vypadají jako crusteři, hrají s nasazením hardcore punku, co láme kosti, a přitom se nevyhýbají pomalému tempu. Když ale posloucháte, jak jsou některé skladby napsané (viz Father's Gun), byli to vlastně alternativní noise rockeři, kteří na rozdíl od ostatních noise rockerů neopustili hardcore punkovou subkulturu. Úprava: Chtěl jsem výběr končit Dystopií, ale nakonec se mi sem nehodí, protože prostě oproti populárnímu názoru nemá hudebně se sludge nic společného. Místo nich výběr končí Noothgrush, kteří jsou sludge kapela na plný úvazek, navíc dneska s Dinem, jedním z vokalistů Dystopie. Smrt, zmar a Hvězdné války.

Utopený v bahně je výběr sludge skladeb od kapel, které nehrály sludge, a Corrupted s Noothgrush, absolutní špičky sludge kapel.

1 The Endless Blockade - Angra Mainyu
2 California Love – Stumble To Failure
3 Corrupted – Estar En Visperas De Ultima
4 Crossed Out – Crutch
5 Man Is the Bastard – The Arena
6 Excruciating Terror – Self Destruct
7 Warcollapse – Massgenocide
8 Noothgrush – Extraction

LINK.

CROSSHLUK VE STŘEDU

Ve středu bude v Crossu hluk. Poprvé k nám přijede Author & Punisher se svojí kombinací industriálního dubstepu s atmosférou doom metalu hraného na vlastnoručně postavené dub machines. Kroucení knoflíků synthezátorů posouvá na úroveň přetvorů z dystopií Chiny Miévilla a tělo se stává součástí stroje. Předskakovat budou M.A.C. of Mad, Ing. Králík a Yarrdesh. Vzhledem k tomu, že žánrově mluvíme o cybergrindu, teknu a breakcore, mělo by jít o dost divoké předskakování.

Vstupné je oblíbené žádné, detaily a odkazy jsou na Facebooku a last.fm.

PIG DESTROYER - NATASHA

Pig Destroyer jsou grindcorem tak nějak ve své vlastní lize. Nepatří mezi oldschool grindcore ani mezi moderní gore porn groove grindy, a přes spalující grindcore nasazení jsou pořád někde na dohled metalu. Možná něco jako kdysi Assück. Třeba Phantom Limb mi přijde (nebo minimálně v době, kdy jsem o desce psal přišla) jako ultimátní kolize grindcore a Slayer. Což mi sedí (nebo minimálně tehdy sedělo). Navíc nejen že mají texty, ale mají texty, které stojí zato si i přečíst. Zvláště pokud se chcete podívat do supertísnivého světa amerických náctiletých otloukánků stalkujících královny plesů s brutálním vyústěním. Zobecnil bych to na textovou tématiku starého amerického death metalu vsazeného do reálnějšího prostředí na úrovni makabrózní poezie.

Vedle toho vždycky trochu koketovali i se zpomalením. Třeba na Prowler in the Yard je několik věcí, kde grindcore nekoliduje se Slayer, ale s Black Sabbath. Tahle tendence vyvrcholila na bonusovém DVD (kvůli 5.1 surround zvuku) k desce Terrifyer nazvaném Natasha. Natasha je jedna třiceti osmi minutová sludge skladba o vraždě ze zhrzené lásky a sežrání vypravěče a pachatele obětí vrostlou v a sroslou s místem, kde ji nechal. Třicet osm minut je hodně. Osobně nejsem fanda nesoudně dlouhých skladeb. Nicméně na youtube existuje tohle video se sedmiminutovým Natashiným výstřihem odehraným na pozadí příběhu ze střední jihokorejské školy o problémové holce, klukovi, co se do ní zamiluje, a násilných konfliktů s jejím starým gangem. Video je natočeno reálně a syrově na vysoké úrovni jihokorejských filmů (v posledních dejme tomu deseti letech od tam přišla spousta perfektních filmů, třeba Oldboy a Sympathy for Lady Vengeance nebo starší věci od Kim Ki-duka patří mezi mé top filmy vůbec). Podle komentáře na YT jde o video k nějakého korejskému popu (kdyby tak takhle vypadaly všechny popové klipy) a je natolik dobré, že mám pocit, jako bych koukal na plnohodnotný film vměstnaný do sedmi minut. Ačkoli dějově nemá s Natashovu nic společného (s trochou fantazie by vlastně mohl být jejím prequelem), fungují dohromady perfektně. Klip je výrazně lepší, než metalová videa bývají a Natasha mu dává obludně mrazivou atmosféru s až hmatatelnou hrozbou tragédie, z čehož vychází jeden z mých nejoblíbenějších klipů.

Post je přes stáří videa i skladby (2004) skoro aktuální proto, že Pig Destroyer přijedou na Brutal Assault. Byla by velká chyba mít Brutal Assault zažitý jen jako sjezd ožralých důkazů evoluce. Samozřejmě tam takové potkáte. S postupujícím časem stráveným na místě se pak zdá, že někteří návštěvníci mají opice za ještě hodně nedávné předky a možná je stále potkávají na rodinných slavnostech. Na druhou stranu, Brutal Assault nabízí kouzelnou směs všemožného metalu a příbuzných stylů, kterou mezi festivaly budete hledat s obtížemi, a to i ze světového hlediska. A mají perfektní stan s téměř nonstop horory, kde se člověk může najíst, schovat před sluncem, deštěm a kde trávím zhruba stejně času jako na kapelách. Hlavně ale na soupisce kapel tradičně figuruje jméno, kvůli kterému má cenu tam jet, i kdyby zbytek festivalu tvořila vata našlehaná z kytarových sól, džínových vest a piva (někdy je i tohle fajn). Jel jsem tam kvůli Neurosis (a po většinu festivalu se bavil rozpoznáváním lidí, kteří tam byli jen kvůli nim), jel jsem tam kvůli Ulver. Loni mi taková kapela na soupisce chyběla, zato letos mě tam vedle Pig Destroyer silně táhnou ještě Ministry a Godflesh, s Crowbar jako bonusem. A extrémně mě baví představa, že Pig Destroyer zahrají Natashu. Celou.

OBSCENE SOCIETY 2011

Obscene Society Fest je společným podnikem Obscene Productions a Insane Society a letos se v pardubickém Žlutém Psovi konal už šestnáctý ročník. Kapelami i návštěvníky fest připomínal menší Playfast. Nebyl jsem tam úplně od začátku, ale Evidenci to hrálo skvěle, Needful Things předvedli neskutečnou smršť srovnatelnou s Bloody Phoenix (takže vážně SMRŠŤ!) a Doom mě roznesli. Stejně jako Warcollapse a Deviated Instinct na Playfastu i Doom hráli s obrovským nasazením a rozpoutali pod pódiem peklo. Zatímco u všech kapel před tím jsem zvládal fotit z kraje pod pódiem bez větších problémů, při Doom jsem vlál v jednom velkém moshpitu s foťákem a skokany nad hlavou. Velký zážitek. Nemohl jsem se nabažit, a tak jsem po celou dobu čekání na vlak a cesty zpátky do Prahy inkasoval Zkázu do uší. Možná i díky tomu jsem nedojel třeba do Drážďan. Let - there - be - DOOM!

Dole postupně Onanizer, Evidence smrti, Lycanthrophy, Needful Things, Komatoz, NowyourefuckeD (sympatická kapela, viz jejich fórum) a samozřejmě Doom. Větší galerie a rozlišení fotek na Flickru (nejpříjemnější způsob prohlížení je pustit si prezentaci).

FLICKR.

OBSCENE EXTREME 2010

Obscene Extreme se letos konal po jedenácté, pro mě to byla premiéra. Mix grindcore, death metalu a crustu znamená méně metalové pózy než na Brutal Assaultu, méně dogmatismu než na Play Fast Or Don't (nemluvě o Fluff Festu), větší variabilitu hudby i lidí a slušnou pravděpodobnost, že ať budu koukat na kteroukoli kapelu, budu se bavit. Zážitek z festivalu jsem měl bohužel docela omezený. Přijeli jsme až během pátečního večera (a stan stavěli do setu Doom), v sobotu večer začalo hustě pršet a přestalo až někdy nad ránem (a já byl moc pohodlný na to si to užít déšť nedéšť), takže zbývá páteční noc a sobotní den. I za tu chvíli ale hrála spousta výborných kapel - vyzdvihl bych neocrust Passiv Dödshjälp, crust Social Chaos a především old school grindcore smršť Bloody Phoenix. Peklo, co rozpoutali, se nedalo srovnat s ničím jiným, co jsem na festivalu slyšel. Naprostá vichřice a počátek dlouhodobějšího vztahu.

Z kapel, co tam byly a já je neviděl, mě paradoxně mrzí hlavně Lycanthrophy a Needful Things, ze zvědavosti pak Doom a Rompeprop.

Festivalu samotnému nebylo co vytknout. Obrovské plus je skvělý areál, kde se dá mimojiné zároveň sedět ve stínu a koukat na pódium. Docela mě mrzí, že se mi tam nepodařilo strávit víc času. Díky, Obscene Productions.

Na začátku léta jsem si koupil foťák a v průběhu festivalu zhruba přišel na to, jak zvýšit ISO a fotit na prioritu času. Celou galerii najdete na Flickru.

FLICKR.