30. března 2018, https://www.facebook.com/events/2006537979671509/
Zobrazují se příspěvky se štítkemindustrial. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemindustrial. Zobrazit všechny příspěvky
DITCHMAG #1 A CÁRY MLHY MIXTAPE
V pátek vyšlo první číslo Ditchmagu, nepravidelného magazínu o hudbě, a to jednak v limitovaném počtu výtisků, jednak volně přístupné online. Jeho součástí je i můj výběr dle mého důležitých věcí roku 2014 (které jsem zároveň stihl naposlouchat). Víc tady: http://ditchmag.cz/mixtape-cisla/. Jsem rád, že jsem toho mohl být součástí.
http://ditchmag.cz/
OXCURE - PRIVATIONIS
Privationis je zatím poslední deskou na labelu Frozen Border. Frozen Border je malý techno label, který je podobně jako třeba Downwards Records sdružený pod Ready Made Distribution. Vede ho Jeff, o kterém se ví vpodstatě jen to, že vede další malý techno label Horizontal Ground (z něj doporučuju Monica Hits The Ground, viz třeba Tchnjnvcrna) a má rád Nico (viz rozhovor na Talking Shopcasts: http://www.littlewhiteearbuds.com/podcast/talking-shopcast-with-frozen-borderhorizontal-ground/#.VBmlri6SzvM). Na Frozen Border vyšlo zatím 15 dvanáctipalcových desek EP, dvojdeska od Szare jako album a compilace Minutes in Ice. Většina desek vyšla anonymně, pouze s pořadovým číslem labelu, desky většinou nemají obal a vycházejí pouze ve vnitřní vložce, jediná grafika je na samotné desce. Na druhou stranu, nic z toho není neporušitelné pravidlo. Privationis nese čtyři stopy, přičemž jedna je remixem od Violet Poison.
Kombinace jména, anonymity a střípků grafické prezentace labelu ve mně budila dojem, že půjde o label zaměřený na radikální industriální techno. Což není pravda, většina věcí Frozen Border je hodně klubová. Privationis je ale přesně to, v co jsem u Frozen Border od začátku doufal. Ultimátní industriální techno na večírky do zmrzlé plechové haly někde na kraji lesa, striktní minimalismus a zvuky někde mezi bušením do plechu, jedoucím vlakem a střelbou. Pod slovem techno jsem si asi vždycky představoval něco takového.
ERIC HOLM - ANDØYA
Eric Holm vydal na jaře svoji první desku, vyšla na vydavatelství Subtext, kde vychází taky Jebanasam, Emptyset a Roly Porter, a jmenuje se Andøya. Stejně se jmenuje i ostrov na severu Norska, 300 kilometrů za polárním kruhem, na kterém ji Holm nahrál. Celá je poskládaná ze zvuků nahraných jedním kontaktním mikrofonem přilepeným na dřevěném telegrafním sloupu s dráty vysokého napětí, které vedou k vojenské odposlouchávací stanici. Takhle posbírané zvuky Holm poskládal do minimalisticky rytmických smyček a ve výsledku to zní jako vynalézavé variace na zvuk jedoucího vlaku nebo třeba strojové odhrnování sněhu. Deska má v abstraktní rovině podobný námět jako Frostova By The Throat – divoká krajina vnímaná moderním člověkem – formálně připomíná EP Medium od Emptyset, stejně jako některé deathrave věci (chvilkami třeba poslední Sister Body). Ve výsledku je to hodně minimalistický, syrový, přírodní industriál. Na tancování rytmus nestačí, na podkres ruší, ale na samotářské tranzové výlety je ideální. Andøya je, i díky příběhu vzniku, fajn příspěvkem k hudbě pro lidi, které už hudba nebaví, protože hledají něco opravdovějšího a bezprostřednějšího.
Video je od Jamese Ginzburga, poloviny Emptyset, stejně jako obal desky.
TCHNJNVCRNA
V letošní páté ádvojce vyšel můj text "Zábava s mrtvolou" o návratu techna v jeho temné industriální formě (http://www.advojka.cz/archiv/2014/5/zabava-s-mrtvolou). Tohle je hodinový výběr k Zábavě s mrtvolou. Všechno jsou to věci z roku 2013 a z industriálního zvuku plynule přechází do nekompromisního okultna. Techno je nová černá.
01 Samuel Kerridge – Disgust
02 Oake – Nihnin Ned Bargund
03 Shifted – Burning Tyres
04 Manse – 999999999
05 SHXCXCHCXSH – WHTLGHT
06 Monica Hits The Ground – Reduced Life Expectancy 3
07 Violetshaped – Black Wisdom, White Witch
08 Shapednoise – Descent To The Degradation
09 Ron Morelli – Sledghammer II
10 Talker – Cut The Weight
LINK.
(Fotka je z Fuck Yeah Plattenbau http://fuckyeahplattenbau.tumblr.com/post/76207047614/omsk-russia.)
MAAN, MATHIEUS SERRUYS, PAUWEL DE BUCK A FREDDY RUPPERT
I like telly, I like food and telly, so please stay away, please stay away, I like telly, I like food and telly, so please stay away, please stay away, I like telly, I like food and telly, so please stay away, please stay away, I like telly, I like food and telly, so please stay away, but please stay awake, I like telly, I like food and telly, so please stay away, but please stay awake, I like telly, I like food and telly, so please stay away, but please stay awake.
Maan umí Joy Division, The Fall, foukat na trubku i krautrock, Mathieus Serruys a Pauwel De Buck umí analogy, ambienty, drony a experimenty, Freddy Ruppert umí Swans, Vainia a Former Ghosts. Jestli vám to nedává smysl, běžte na facebook. Nebo last.fm. Ale hlavně do Café v lese. 15. března. Uvádí Letmo, Cáry mlhy a Marie.
https://www.facebook.com/events/463812157052363/
http://www.last.fm/event/3786597+Maan+at+Caf%C3%A9+V+Lese+on+15+March+2014
CROSSHLUK VE STŘEDU
Vstupné je oblíbené žádné, detaily a odkazy jsou na Facebooku a last.fm.
RAIME - QUARTER TURNS OVER A LIVING LINE
Úvod není složený téměř výhradně ze jmen samoúčelně. To, že Raime patří do společnosti jmenovaných naznačuje, že koho zajímá temná strana současné hudby, měl by Raime brát na zřetel.
Na svých předchozích EP se Raime pohybovali mezi žánry jako minimal techno, industrial a dubstep, aniž by ale patřili do kteréhokoli z nich. Jako když vezmete Regisovo techno, zpomalíte ho a atmosférou se snažíte o něco jako Burial pro kluky.
S novou deskou udělali zásadní krok dopředu. Špetky dubstepu byly potlačeny zvukovými plochami ve stylu Emptyset, které mohou být ambientní i hlukové, a to spíš v závislosti na hlasitosti, než textuře vlastního zvuku. Čistě elektronické zvuky byly nahrazeny využitím akustických nástrojů a naprosto tak zmizela určitá pachuť umělé hmoty, kterou ve mně starší věci zanechávaly. Výsledný zvuk je úžasně plný, přesný, hluboký, ostrý. Quarter Turns Over a Living Line je industriální ambientní techno zahrané big bandem. Zavřete do zrezavělého skladiště jazzovou kapelu a nechte ji tam umřít hlady, jejich duchové budou hrát něco jako Raime. Raime na této desce našli naprosto vlastní zvuk, který je spolu s jejich mimožánrovými postupy řadí do elity současné temné strany hudby.
PASSED OVER TRAIL (YT)
Pokud sledujete kterékoli ze jmen zmíněných v úvodu, vyzkoušet novou desku Raime je nutnost. Pokud jste na temnou stranu přišli klasicky z kytarové strany, Quarter Turns Over a Living Line je skvělá příležitost nahlédnout do světa, kde absence elektrické kytary neimplikuje dechovku nebo hip hop, naživo se hraje z krabiček a notebooků, aniž by si většina posluchačů myslela, že kluci paří Counterstrike, a výsledná temnota nepůsobí na normální lidi kvůli přehnanému tlačení na pilu jako vtip. Quarter Turns Over a Living Line je skvělý kousek civilizované temnoty pro pokročilé.
CUT HANDS @ GALERIE DIVUS
20. ledna 2012
Cut Hands je nový projekt Williama Bennetta, zakladatele Whitehouse a legendární postavy extrémní elektroniky. V Cut Hands spojil industrial s africkými tribal rytmy a vytvořil tak perfektní přemostění základní archetypální hudby do současného městského světa. Podobnou hudbu jsem hledal dlouho a tak trochu mě zaráží, že na stejném konceptu neexistuje spousta projektů už dávno. Support Cut Hands tvořil noise/drone projekt S/M a společný set od DJ Aitcher Clarka & VJ Pleione, a to v režii Arkham Productions.
Večer byl poznamenaný několika faktory. V návaznosti na určité technické potíže hrál Bennett oproti plánu jako první, S/M hráli do zbytečně rozsvíceného sálu, na závěrečný set Clarka ke své škodě téměř nikdo nevydržel a obecně bylo lidí méně, než by produkci i sálu galerie Divus slušelo. S/M svým skřípavým drone mohli dobře uvést náladu a Bennett i Clark (ten zvláště v druhé půlce setu) by si zasloužili rozpohybovanější taneční party. V Divusu jsem si vzpomněl na poslední pražské vystoupení Venetian Snares, které mělo přesně to, co tomuto večeru scházelo - perfektně gradující dramaturgii, stroboskop do černého sálu a mosh pit pod pódiem.
Nicméně ačkoli jsem si odnesl pocit ne zcela využitého potenciálu (je třeba říct, že většina vytýkaného byla mimo vliv kohokoli zúčastněného), nemyslím, že někdo své účasti litoval - obsah produkce ani její zvuk k tomu nedával důvod. Organizátorům patří velké díky i přes mé držkování.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
















