Neposlouchám hudbu pro hudbu samotnou. Hudba je zprostředkovatel. Chci skrze ní vidět obrazy, cítit emoce, prožívat zážitky, ať už imaginární nebo znovu ty skutečné. Kdykoli hudba přitahuje moc pozornosti sama k sobě, ztrácí pro mě význam. To se stává jednak kdykoli je technická úroveň cílem a nikoli pouze prostředkem a jednak když je hudba moc sevřená určitou formou. V rámci punku si vedle jiného nedokážu užít většinu disbeatu, ruší mě když je ve starém hardcore moc punku (myslím tím punk v tom rozšířeném významu stereotypních hudebních postupů, nikoli ve významu přístupu k dělání věcí), většina věcí v pogo rytmu pro mě nemá smysl. Což výrazně eliminuje počet kapel, které mají potenciál mě skutečně oslovit. Po pár letech skutečně entuziastického objevování nových a nových věcí jsem došel k závěru, že nepotřebuji znát všechny kapely, protože 90 % jich stejně hraje stejně. Že mi jich stačí pár. Pro esenci vzteku, nenávisti a nemocné misantropie stačí
California Love.
California Love byli čtyři hráči poskládaní z kapel Dead And Gone, Talk Is Poison and Look Back and Laugh. 2006 vydali dvanáctipalcové EP
Can’t Waste Death, 2007 LP
Reaping the Whirlwind a 2010 posmrtně EP
Post-Mortem Emanations a
split s Gehenna s jedním dvouminutovým trackem Feuersturm. Skrze všechny nahrávky se extrémně rychlý hardcore punk láme do řezavého sludge. Na pár místech hardcore smršť plynule přechází až do zlomků black metalových ploch (Wolf Feast, Feuersturm). Nejdelší track nemá přes dvě a půl minuty. Reaping the Whirlwind se do sludge láme nejčastěji, EP jsou lineárnější, rychlejší. U mě právě Reaping the Whirlwind jasně vládne. (Víc sludge do tří minut!) Čím California Love vyčnívá je extrémně hrubý hrdelní vokál, který ale nepřepadává do grindové nebo třeba black metalové polohy a nesnaží se stíhat rychlost hudby (což umí spolehlivě udělat z fastcore vtip). Právě díky tomu má California Love takovou sílu a spíš než o další smečku ze škatule jde o skutečný zvuk vzteku a hnusu.
"There was a fucking time when the weak were weeded out, preyed upon by those more powerful. There was a fucking time when the weak were taken out, preyed upon by those more capable. Chased down and torna part by their fangs. Now the gene pool has been clogged with waste, lame and weak, can’t escape, hear the bowle, encroaching death, you’re torn apart, eaten by wolves, in the black of night. The others got away, all the weaklings, left to die, you will not survive, the weak can’t survive." Wolf Feast dokládá, že California Love to s misantropií myslí vážně. Ačkoli tento text může být pro spoustu lidí za hranicí únosného, za sebe jsem nepřistoupil na závěr, že text automaticky znamená propagaci. Role je funkčním prostředkem katarze a skrze návštěvu nenávisti můžeme být dočasně očištěni. V kontroverzi text Wolf Feast jasně vede, ale všechny stojí za to. "Look through my eyes, onto a world in flames, see earth as it is a massive shallow grave. Conceived to die. I wait for the end, of the wretched human race, massive overpopulation, conspicuous procreation. When the last structure falls, the last preachers’ preached, when the planet is free from this fucking disease" (Feuersturm).
Mediafire nebo Soulseek všechno má,
Bad Skulls taky.
