SMILING STAR-WIDE

Lykantropie není jediný způsob, jak se z člověka stane zvíře. 21. 11. se zavřeme do sklepa Chapeau Rouge, necháme se dezorientovat hlukem Napalmed, znásilnit primitivní bestialitou Bone Awl a budeme po sobě zvracet až do rána.

DEPRESSOR – DISCOGRAPHY 1995 – 99 [DOWNLOAD]

Depressor hrají skvělý mix starého crustu, death metalu a industriálu. Jako když se crust srazí s Godflesh. Na to, jak hrají dlouho a dobře jsou tito Američani nepochopitelně neznámí. Přitom jde o jednu z nejtěžších kapel, které jsem slyšel. Crustová přímočarost ve spojení s industriální rytmikou a hrubými vokály vytváří efekt kladiva drtícího vše v cestě. Názvy skladeb jako Victimizer, Decimator, Mammoth nebo War Hammer přesně dokreslují hudbu. Tohle je můj rip kazety, kterou jsem zřejmě v posledním exempláři koupil od kapely (společně se dvěma 2xEP Book of the Dead, dvěma sedmipalcovými splity s Agathocles a trikem za zhruba 1 000 Kč, včetně pošty). Obsahuje vše, co vydali jako demo nebo split EP. Vedle hudby je třeba vyzdvihnout i texty, které mi v mnoha případech mluví z duše. Ačkoli protiválečné, proticírkevní a veganské texty nejsou zrovna vzácností, Depressor věřím každou větu. Nadšený jsem pak z textů zaměřených na stádnost a zkratkovité závěry hardcore scény (Wake Up, Shit Sandwiches, Class War). Dalším tématem jim vlastním je pak okultismus, ten se ale na kazetě nijak zvlášť neprojevuje. O to větší dostal prostor na Book of the Dead, což je mimojiné bezpochyby nejkrásněji udělané EP, které mám. Depressor je pro jednou kapela, proti které nemám nejmenších výhrad, co do hudby, ideologie nebo osobního jednání. Snad brzy by měli vydávat nové EP na Tankcrimes Records.

Na internetu je jinak k nalezení rip CD pod názvem Symbols, což je užší výběr stejných věcí jako na této kazetě – podle slov kapely náhodně poskládané věci, aby měli co nabídnout i lidem bez gramofonu a magnetofonu (CD má třináct skladeb, kazeta třicet dva).

VÉRMYAPRE KOMMANDO – DEMO [DOWNLOAD]



Jediná nahrávka Vérmyapre Kommando, dvojčlenného projektu z francouzského podzemí Les Légions Noires (LLN). TAKHLE nějak má znít raw black metal. Vedle surově lo-fi zvuku (který ale není jenom utopeným hlukem, jako třeba Pure Fucking Armageddon) vyniká demo chaotičností skladeb, která není v black metalu nijak běžná. Chvílemi jde skoro o bastarda noisecore a black metalu. Do toho se objevují pasáže přímočarého punkového black metalu, jaký dnes hrají například Bone Awl. Vedle Kommanda je skandinávský black se všemi svými kecy a pózami jen technický pop (ono nejen vedle Kommanda) (Darkthrone se tohle netýká). Méně mrazivých kytarových ploch, ale o to více vzteklého, zběsilého hluku. Ne jako klasická vánice. Tohle je vánice, kdy je vám zle, kdy nevíte, které impulzy přichází z okolí a které jen z vaší hlavy, zvracet se chce pořád stejně, i když už dlouho není co, a nemůžete se zbavit pocitu, že se vám z vichru někdo směje.

Mimochodem, na internetu je k nalezení totéž i pod jiným názvem s jinými názvy skladeb, špatně otagované apod. Nicméně tady je vše, co lze od Vérmyapre Komando mít.

TELL ME, HOW DO WE TASTE?

My o vlku. Dobré i zlé věci chodí ve trojicích, takže The Drones do třetice - 9. října budou společně s Please the Trees v pražské Lucerně. (!!!!!)

HERMIT WANTS TO LIVE ALONE

“A hermit, what does this say? A hermit wants to live alone, he can’t stand the sights or sounds of other people.”
“I’ve reached a conclusion, there’s no place for me in this world.”
“My book isn’t for sale, and I don’t want to be disturbed by anyone. Good bye.”

Překlady ze švédštiny do angličtiny textů Lifelover (Konkurs, Erotik) a Hypothermia (Rakbladsvalsen, Köld). Díky za ně.

Hyp
othermii bude navíc možno vidět naživo 28. října na brněnské Melodce (společně s Totalselfhatred, Lyrinx, Heiden, Silent Leges Inter Arma a Skyclad).

FUCKMORGUE - DOWN FOREVER [DOWNLOAD]



Čím víc kapel jsem slyšel, tím méně mě jich baví. Jsem trochu jako feťák. Poměrně rychle mi (špinavá, depresivní, agresivní) hudba začne chybět, stále méně mi ale dokáže zprostředkovat takové vytržení, jaké bych si představoval. O to je příjemnější, když zcela nečekaně narazím na naprostý klenot. Jako u Fuckmorgue. Kapela vydala jen jedno CD a přestala fungovat. Zásadní devizou je skvělá zpěvačka s extrémně sexy hlasem a schopnost zcela přirozeně na malém prostoru smíchat hned několik stylů dohromady. Fuckmorgue jsou někde mezi post-metalovými Battle of Mice, avantgardním kdysi-black metalem Joyless (barva i přitažlivost hlasů zpěvaček s určitou rozvernou dětskostí mi přijde hodně podobná) a avantgardním (stále-)black metalem Menace Ruine (Fuckmorgue mě oproti nim neštve, styl zrychlené pouťové hudby z noční můry je ale ten samý). Ještě bych přihodil náměsíčně kouzelnou atmosféru skladby Who Will Love Me Now? od PJ Harvey. Je to vypjaté, emotivní, vzteklé, bezmocné, mrazivé, dramatické, temné a extrémně zábavné. Zatímco většinou si stěžuji na zbytečnou délku skladeb/alba, v tomto případě bych chtěl víc. Sedm skladeb a 20 minut výjimečnosti. Do hlasu zpěvačky a do toho, co s ním vše dělá a umí, jsem se naprosto zamiloval.

(Někteří členové Fuckmorgue pokračují v Kursk, kteří nedávno vydali split se smrští Lycanthrophy.)

THE DRONES - RIVER OF TEARS [VIDEO]



Video The Drones ke skladbě River of Tears od australského politického písničkáře Keva Carmodyho.