ICONACLASS @ 007

28. října 2011

ICEAGE - SELF-TITLED

Náctiletí sígři z Kodaně, Iceage, jsou facka každému, kdo by chtěl zbytečně papouškovat, že punk je mrtvý. S eponymní deskou by nejvíc in byli v Anglii v druhé polovině sedmdesátých let, když Joy Divison byli ještě Warsaw, ale z punku už se rodil post-punk. Většinou zní přesně v tomto duchu, přitom ale nejde o pitomé retro, autenticita ze zvuku i nasazení jen cáká. Hudba Iceage je na desce někde na pomezí punku a post-punku. Chvílemi výrazně rytmická a temná, vždy zahraná s pankáčsky neurvalou energií a smyslem pro jednoduché melodie, do kterých se ideálně vyřvává s natrženým rtem a lahváčem v ruce. S postupnými poslechy člověk trochu přehodnodí původní pocit, že je to celé čirý post-punk, který navozuje zařazení výrazné White Rune na začátek alba. Punku bez přívlastků je na desce nakonec výrazně víc. Pro mě osobně by nicméně opačný výsledek znamenal oblíbenější desku - White Rune je pro mě vrcholem alba. Největší hitovka je pak poslední You're Blessed.

Deska mi přišla pěkně po pankáčsku v nevycpané krabici od pizzy, odpovídajícím způsobem prohnutá. Moc dobrá práce, Escho.

Nedávno jsem navíc s hrůzou zjistil, že 3. prosince byli ve sklepě Chapeau Rouge. Další akce, kterou se pořadatelům podařilo přede mnou utajit (podobně jako třeba Counterblast v Discentru na jaře - to byla akce s hodně vysokým stupněm utajení). Vedle facebookové skupiny pořadatelské A.M. 180 Collective se vstupem na požádání jsem zmínku o tom našel na serveru Indie Music, kde mají i report a fotky. Snad to byl dobrý koncert. Snad na něm příště budu taky.

3 ROKY

V pátek to bude přesně měsíc poté, co by Cáry mlhy oslavily třetí narozeniny, kdybych si na to včas vzpomněl. Snad to vynahrazuje alespoň fakt, že tak dělám příspěvkem #44.

WWW, ROCK CAFÉ A LIVE!

Miluju WWW. Někdy okolo roku 99 se ke mně dostala kazeta s věcmi jako Medvídek Pú, Noční můra nebo Horkej toast, a od té doby jsem věděl, že chci víc. Na kazetách jsem postupně měl jejich tehdy ještě rozverně funkový Karamel z Real Acide Juice, stejně jako skladby z obou East Side Unia nebo Hip Hop Hurá, kde už pomalu legrace končila. Pak nebylo dlouho nic. Kazety postupně zmizely podobně záhadně, jako se objevily (tedy u kamarádů kamarádů). Několik let jsem WWW neslyšel, natož abych slyšel o nich. Naděje umírá poslední, pak i na ní dojde. Až z ničeho nic přišel na konci roku 2006 Neurobeat jako debutová deska po patnácti letech existence. Sklony k dadaismu a dekonstrukci textu zůstaly, ale rozvernost nahradila deprese, chlad a vztek; beatbox a pra-hip-hopový podkres nahradil studený industriál v hip-hopovém rytmu. Tanec sekyr jako druhá deska byl zase trochu jinde. Ubylo rytmu, ubylo vzteku, přibylo smutku. Kombinace Typlta jako textaře a Anděry jako hudby a hlasu WWW funguje... moc dobře. Jako máloco. Naše top kapela? WWW. Bez ohledu na žánry. Bez mezery za otazníkem.

Na třetí album se netrpělivě čeká. Zase bude jinde. Podle toho, co zatím bylo slyšet, na to půjde tancovat. Na veselý večírek bych to ale neviděl. Čtyři nové věci byly mimo jiné slyšet na jarním koncertě v pražském Rock Café. Kde toho zahráli spoustu. A nahráli to. Říkalo se, že jako 2xCD to tradičně na labelu Big Boss vyjde ještě do Vánoc. Je to znamení osudového vztahu, že jsem se na stránky labelu podíval právě dnes, abych zjistil, že vyjde zítra. 7. prosince 2011. V limitované edici 631 kusů, podle návštěvnosti onoho koncertu (a zároveň prý kapacity Rock Café). Neotálel jsem. Neotálel bych ani být vámi.

Informační hodnota příspěvku: 7. prosince 2011 vychází u Big Boss dvojCD geniálních WWW - Live! (zkuste si to vygooglit) se záznamem koncertu z 12. dubna 2011 z Rock Café.