MAAN, MATHIEUS SERRUYS, PAUWEL DE BUCK A FREDDY RUPPERT
I like telly, I like food and telly, so please stay away, please stay away, I like telly, I like food and telly, so please stay away, please stay away, I like telly, I like food and telly, so please stay away, please stay away, I like telly, I like food and telly, so please stay away, but please stay awake, I like telly, I like food and telly, so please stay away, but please stay awake, I like telly, I like food and telly, so please stay away, but please stay awake.
Maan umí Joy Division, The Fall, foukat na trubku i krautrock, Mathieus Serruys a Pauwel De Buck umí analogy, ambienty, drony a experimenty, Freddy Ruppert umí Swans, Vainia a Former Ghosts. Jestli vám to nedává smysl, běžte na facebook. Nebo last.fm. Ale hlavně do Café v lese. 15. března. Uvádí Letmo, Cáry mlhy a Marie.
https://www.facebook.com/events/463812157052363/
http://www.last.fm/event/3786597+Maan+at+Caf%C3%A9+V+Lese+on+15+March+2014
TĚLO VE SKLEPĚ
13. dubna budeme mít s Letmo a závorkama ve sklepě Chapeau večírek. Program zahájí Lovci lebek, kteří na chvíli přilezou ze svého kouta dvorku a utopí nás hlukem. Ve vzduchu už sice nejspíš bude jaro, ale následující nic přinesou vichr a sychravo, a ani dvě patra diskotéky nad námi nás neschovají. A pokud nám nakonec u The Body poteče krev z uší, bude všechno v pořádku. Zbytek večera už se na sebe budeme jenom smát, mluvit nebude mít cenu.
https://www.facebook.com/events/1506673426225017/
http://www.last.fm/event/3750835+The+Body+at+Chapeau+Rouge+on+13+April+2014
HUDBA PRO ZMATENÉ NEVĚŘÍCÍ
"Může se zdát, že každodenní realita 21. století ztratila jakýkoli duchovní rozměr. V současné experimentální a klubové hudbě se ale sakrální vlivy ozývají stále častěji. Kostely jsou využívány jako koncertní sály a vyhraněné formy duchovní hudby, například liturgický chorál, se uplatňují i ve zcela nečekaných kontextech."
Tohle je klammův perex k mému článku z poslední ádvojky minulého roku s tématem nová spiritualita (#26, http://www.advojka.cz/archiv/2013/26). Tentokrát je článek dostupný pouze v tištěné nebo placené elektronické verzi.
Vedle několika skladeb, z nichž některé jsou obsažené ve výběru Music to Ruin Your Evening, v něm píšu o desce Rites of od Paula Jebanasama, dost možná nejdůležitějším a největším příspěvku do tohoto mikroproudu. Jebanasam je mimojiné zakladatel labelu Subtext Recordings (vydává např. Emptyset a Roly Portera). Za přečtení stojí důkladný rozhovor, který dělal pro Quietus (http://thequietus.com/articles/12181-paul-jebanasam-rites-interview).
Fotka je ze stránek labelu a byla pořízena na koncertě pořádaném u příležitosti zahájení aktivit tohoto labelu, během kterého Jebanasam nahrál svoji první nahrávku pod vlastním jménem (předtím vystupoval jako Moving Ninja):
MUSIC FOR THE CHURCH OF ST JOHN THE BAPTIST (SC)
Jebanasamova hudba je "ideálním hudebním doprovedem pro zmatené nevěřící pokoutně fascinované křesťanskou mystikou". Pro víc viz A2.
Díky patří Katce Schönové za odborné odpovědi na mé neodborné otázky ohledně formální stránky liturgické hudby.
BLAŽÍČEK/ZBOŘIL
I've made my ranting international on the great Easterndaze site; follow the link to read who's behind this rad video I'm becoming addicted to – http://easterndaze.net/post/68867570487/a-v-oscillations-blazicek-zboril.
V odkazu najdete stručné představení audiovizuálního projektu Blažíček/Zbořil. V ještě větší stručnosti - viděl jsem je na Kovna Festu a i když by potřebovali být dvakrát tak nahlas, než jak byli, naprosto mě nadchli. Z analogových zvukových ploch jako od Eleh přecházeli do oscilujících rychlých rytmů, ve kterých připomínali zvukově čistší a minimalistčtější verzi Pan Sonic. V precizním sladěním s vizualizacemi tvořenými na místě. Viz video. Nevhodné pro epileptiky.
BEN FROST - THE WASP FACTORY
Dnes vyšlo dvacáté čtvrté číslo A2, ve kterém najdete i moji recenzi Frostovy opery na motivy románu Iana Bankse The Wasp Factory. Vedle novin, které mám hodně rád pro jejich fyzickou podobu, najdete text i na webu ádvojky – http://www.advojka.cz/archiv/2013/24/pocit-fyzickeho-ohrozeni.
Vydání textu mě inspirovalo k tomu podívat se, co o Frostově Wasp Factory napsali jinde. A je to docela zábavné. Vzhledem k tomu, že londýnská představení projektu se odehrála v Royal Opera House, najdete recenze i v médiích, které se hudbě podobné Frostově běžně nevěnují – Guardian, Telegraph, Independent, nebo třeba Financial Times. Recenzentům všech zmíněných novin se představení svorně nelíbilo. A to dost:
http://www.theguardian.com/music/2013/oct/06/wasp-factory-opera-house-review
http://www.telegraph.co.uk/culture/music/opera/10355562/The-Wasp-Factory-Linbury-Studio-TheatreRoyal-Opera-House-review.html
http://www.independent.co.uk/arts-entertainment/classical/reviews/opera-review-the-wasp-factory-8855757.html
http://www.ft.com/cms/s/2/2fb96cdc-2c21-11e3-acf4-00144feab7de.html#axzz2lDn2tvWC.
Na druhou stranu lze najít i recenze, které dílo hodnotí pozitivně:
http://www.bigissue.com/reviews/live-reviews/3088/wasp-factory-review
http://www.thestage.co.uk/reviews/review.php/38982/
http://www.huffingtonpost.co.uk/victoria-sadler/wasp-factory-opera-review_b_4042091.html
http://www.standard.co.uk/goingout/music/the-wasp-factory-linbury-studio-covent-garden--opera-review-8855617.html.
Zábavné je, že popisu díla se jednotlivé recenze neliší, a to nijak výrazně ani vůči mému textu. Holt ono to protínání scén nebude jednoduché – scény, do nichž probíhá invaze zvenčí, se vždycky brání. Frost udělal (něco jako) operu pro publikum, které na opery běžně nechodí. Diváky tradiční opery ale zřejmě osloví jen stěží. Žádné překvapení se nekoná.
BASIC HOUSE - OATS
Kdo sleduje scénu progresivní elektronické hudby, pravděpodobně zaregistroval kazetový label Opal Tapes. Funguje pouhé dva roky, ale i za tak krátkou dobu má katalog plný respektovaných jmen a skvělých alb z různých žánrových koutů elektronické hudby.
Šéfem Opal Tapes je Stephen Bishop, který se vedle aktivit spojených s vydavatelstvím věnuje svému projektu Basic House. První dlouhohrající album – Caim In Bird Form – vydal na začátku roku nejprve na kazetě a posléze ve vinylové verzi na labelu Digitalis. Hned v říjnu pak vydává další desku Oats na labelu Alter vedeného Luke Youngerem (v současnosti hrajícím jako Helm).
Basic House na Oats využívá pekelně hlubokého a nezvykle temného deep house, industriálně laděného ambientu a zvukových koláží známých ze scény označované jako post-noise (kultivovanějšího následovníka noise, kde sice hlavní roli nehraje randál a vysokofrekvenční tóny, ale klasické stavební prvky hudby jako melodie nebo rytmus nadále chybí). Fascinujícím způsobem jsou po většinu desky všechny tyto tři polohy využívány zároveň. Oats je tak vystaveno ve více úrovních – buďto se pod hladinou taneční hudby přelévá mihotavý hudební doprovod k halucinování (C-Beat), nebo někde pod plochami industriálního zvuku tušíme tlumené ozvěny večírku ve stylu distant rave (Time Table, L-Wave And Comb). Rytmu Bishop dosahuje jak tradičními beaty, tak střihem zvukových ploch (nekompromisní tanečně industriální deathrave B.G. Feathers).
B.G. FEATHERS (SC)
Taneční noise, temný deep house, industriálně ambientní distant rave, nic z toho není zrovna běžné spojení. Na Oats je to všechno, zároveň ale bez ostrých přechodů, bez překombinovanosti nebo nesoudné eklektiky. Je to jedna z desek, u kterých má člověk pocit, že to v hudbě pořád žije, že vývoj existuje a má smysl být toho součástí. Oats bude fungovat dobře jako taneční hudba pro posluchače noise a industriálu, nejsem si ale jistý, jak bude působit na běžné fanoušky taneční hudby. Mé alter ego s kulturně teroristickým apetitem by to nicméně rádo vyzkoušelo, ideálně propašováním Oats třeba na závěr setu večírku typu Sensation.
Jména z katalogu Opal Tapes se v Praze už objevily – S Olbricht zahrál pod karlínským viaduktem house set na úrovni toho nejlepšího z Boiler Room, reakce na večírek s Huerco S v Café Neustadt byly nadšené. Dnes máte možnost posoudit projev Basic House naživo v žižkovském Finalu. Předskakovat budou Lightning Glove. (Ti mimochodem nedávno vydali repress své druhé kazety Raving Peacock's Tail, kterou masteroval právě Bishop.) Pět let Cárů mlhy tak můžeme oslavit pátým koncertem, ve kterém mám prsty (zásluhy jdou nicméně hlavně za Baba Vanga a Lightning Glove).
Info akce na FB/last.fm.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
