CUT HANDS @ GALERIE DIVUS

20. ledna 2012

Cut Hands je nový projekt Williama Bennetta, zakladatele Whitehouse a legendární postavy extrémní elektroniky. V Cut Hands spojil industrial s africkými tribal rytmy a vytvořil tak perfektní přemostění základní archetypální hudby do současného městského světa. Podobnou hudbu jsem hledal dlouho a tak trochu mě zaráží, že na stejném konceptu neexistuje spousta projektů už dávno. Support Cut Hands tvořil noise/drone projekt S/M a společný set od DJ Aitcher Clarka & VJ Pleione, a to v režii Arkham Productions.

Večer byl poznamenaný několika faktory. V návaznosti na určité technické potíže hrál Bennett oproti plánu jako první, S/M hráli do zbytečně rozsvíceného sálu, na závěrečný set Clarka ke své škodě téměř nikdo nevydržel a obecně bylo lidí méně, než by produkci i sálu galerie Divus slušelo. S/M svým skřípavým drone mohli dobře uvést náladu a Bennett i Clark (ten zvláště v druhé půlce setu) by si zasloužili rozpohybovanější taneční party. V Divusu jsem si vzpomněl na poslední pražské vystoupení Venetian Snares, které mělo přesně to, co tomuto večeru scházelo - perfektně gradující dramaturgii, stroboskop do černého sálu a mosh pit pod pódiem.

Nicméně ačkoli jsem si odnesl pocit ne zcela využitého potenciálu (je třeba říct, že většina vytýkaného byla mimo vliv kohokoli zúčastněného), nemyslím, že někdo své účasti litoval - obsah produkce ani její zvuk k tomu nedával důvod. Organizátorům patří velké díky i přes mé držkování.

Cut Hands @ Galerie Divus #1

Cut Hands @ Galerie Divus #2

Cut Hands @ Galerie Divus #3

Cut Hands @ Galerie Divus #4

S/M @ Galerie Divus #1

S/M @ Galerie Divus #2

S/M @ Galerie Divus #3

DJ Aitcher Clark & VJ Pleione @ Galerie Divus

Galerie Divus

MUSIC TO RUIN YOUR EVENING



Tento výběr je ilustrací jedné z mých představ dobrého večírku. Zavřel bych hosty do jedné místnosti, zakázal jim mluvit, zhasnul světla a pod jménem DJ Smrt jim pouštěl Music to Ruin Your Evening, přičemž bych doufal, že to v nich dokáže vzbudit alespoň obrysy podobně tísnivého příběhu, jaký se mimovolně za zavřenými víčky promítá mně.

Je to vždy zvláštní zážitek, když vámi tvořená věc ožije vlastním životem. Music to Ruin You Evening začal vznikat v průběhu října, s cílem dát dohromady strašidelný výběr vhodný k terorizování tance chtivých hostů na halloweenských party. Zároveň jsem se chtěl co nejvíc vyhnout kytarám, protože kytary pro tento účel dokážou jen málokdy být dostatečně abstraktní. Několikrát jsem si myslel, že výběr je hotový, ale ten výběr si to nemyslel. Postupně vypadlo několik věcí, které tam přitom byly zařazeny od samého záčatku a výběr se do značné míry stavěl okolo nich. Nejtěžší bylo vybrat dvanáctou skladbu, bez které by výběr nefungoval. Výběr si nakonec vybral přízračnou říkanku PJ Harvey. Poté už zbývalo je přeskládat sekvenci skladeb a najednou to do sebe vše zapadlo, jak zvukově, tak pocitově. Třeba vám to taky tak přijde. Spálil jsem na tom hrozně moc času, tak ať to teď kazí večery i někomu jinému. Má to jen málo přes půl hodiny.

Výběr je nahraný na platformě 8tracks, která funguje na základě licence pro internetová rádia. Což je elegantní hned ze dvou důvodů - je to legální a člověk nemusí na disk tahat cizí výběry s podivnými tagy, jen obtížně zařaditelné do knihovny. Po přihlášení to umí i scrobblovat na last.fm. Překvapením pro mě navíc je, že na 8tracks skutečně lidé chodí poslouchat, nejen posílat vlastní výběry, a když člověk ignoruje záplavu mixů zbytečného dubstepu, lze tam najít i zajímavé věci. Jednotlivé skladby jednak vidíte dole, jednak jsou postupně zobrazovány při přehrávání, a to včetně alba, ze kterého pochází.

Cover art je od Kasvisions, kamarádky z dob, kdy jsem se ještě byl schopný orientovat v myspace. Klikejte na osmičku.

01 Venetian Snares - Colorless
02 Emptyset - Structure
03 Man Is the Bastard - Regression To Birth
04 Man Is the Bastard - Poacher
05 Switchblade - Chrome Angel
06 PJ Harvey - Nina In Ecstasy
07 Svarte Greiner - Ulsokk
08 Ben Frost - Peter Venkmann Pt. I
09 Ben Frost - Peter Venkmann Pt. II
10 Clint Mansell - Power, Seduction, Cries
11 Jimmy Scott - Sycamore Trees
12 Venetian Snares - Room 379

SUNDOWNING @ CHAPEAU ROUGE

6. ledna 2012

Koncerty ve sklepě Chapeau bývají trochu absurdní. Ježíš táhne na Berlín jako předkapela Monarch! hráli snad víc než dvakrát tak dlouho než Monarch! (tam ale svoji roli hrálo to, že Monarch! se po cestě někde ztratili), hned po konci skvělého koncertu Bone Awl se do sklepa začali trousit fanoušci Kayova electro večírku, jejichž věkový průměr se pohyboval ne moc nad sedmnácti, a pravidlo trojic potvrdil koncert Sundowning. Nebo spíš takhle, já si myslel, že jdu na koncert Sundowning. Ve skutečnosti jsem šel na minifest mladých českých progresivně metalových a metalcore kapel (celkem byly tuším čtyři), ke kterému byli Sundowning z nějakého důvodu připojeni. Fanoušky těch kapel Sundowning nezajímali a naopak. Z nějakého důvodu byly na stránkách Chapeau se Sundowning uvedeny dvě úplně jiné kapely. A z nějakého důvodu Sundowning vyhnali před poslední skladbou (což vzhledem k tomu, že zahrát jich měli zhruba pět, bylo vážně brzo), aby se parket uvolnil pro následující electro večírek, který prostě těch deset minut už nemohl se startem počkat. Když jsem se nevlídně ptal pořadatele, čím se to tak stane, klub prý původně stanovil jiný konec akce, než nakonec vynucoval. Z klubu jsem se nikoho na nic neptal a šel domů.

Nicméně, koncert Sundowning byl dobrý. Nikdy předtím jsem je neslyšel (mimo kontrolního videa z youtube před koncertem), ale jejich přímočarý, ostrý a ne nutně jen pomalý post-metal se strojovým rytmem ve stylu Celeste nebo starých Switchblade hraný ve tmě jen se zářivkou na zemi stál za to. Pokud by se někomu někdy podařilo udělat jim koncert, jako se to u Celeste podařilo Radkovi v Jelení, byl by to krásný večer.

Sundowning @ Chapeau Rouge #1

Sundowning @ Chapeau Rouge #2

Sundowning @ Chapeau Rouge #3

Sundowning @ Chapeau Rouge #4

Sundowning @ Chapeau Rouge #5